Plýtvání zdroji
Intenzivní zemědělství je vždy zátěží pro životní prostředí, ovšem živočišná výroba je v tomto směru nesrovnatelně škodlivější než výroba rostlinná. Desítky miliard zvířat, která jsou chována pro lidský užitek, spotřebují mnoho potravy a jen zlomek pak přemění na produkty našeho zájmu. Tím je dopad na životní prostředí znásoben. Plýtvání potravou jde navíc též ruku v ruce s plýtváním vodou – na kilogram masa je zapotřebí až 3700 litrů vody, na kilogram pšenice jen 120 litrů.
Zátěž pro půdu a vodu
Obrovské množství potravy, jež se zkrmuje hospodářským zvířatům, se dále člověku vrátí v podobě výkalů a močůvky, které v nadměrném množství svým obsahem dusíku a fosforu znečišťují vodstvo, půdu i vzduch. Následkem jsou zkažené podzemní zdroje vody; sinice v potocích a jezerech, které zahubí tamní ryby i další vodní organismy; kyselé deště způsobující odumírání lesů i jiné vegetace.
Změny klimatu
Živočišná výroba podle zprávy OSN produkuje více skleníkových plynů než automobily. Skleníkové plyny jsou s velkou pravděpodobností příčinou klimatických změn. Předpokládá se, že v jejich důsledku budou povodně či naopak nedostatek dešťové vody dále zhoršovat dostupnost potravy v rozvojových zemích; že se celé ostrovy i přímořské země mohou dostat pod hladinu oceánů a že se celkově zvýší výskyt přírodních katastrof.
Biodiverzita
Každým rokem ze světa zmizí zhruba jedno procento deštných lesů. Jednou z hlavních příčin odlesňování, včetně vypalování tropických deštných lesů, je přitom právě poptávka po krmivu a tvorbě nových pastvin. Spolu s lesy mizí i mnoho rostlinných a živočišných druhů a odlesňování ohrožuje dokonce i domorodé obyvatele. Katastrofou pro biodiverzitu je také světový rybolov – podle OSN je již 32 % rybích populací drancováno za hranicí udržitelnosti, což znamená, že se tyto populace nestačí obnovovat.
